Stalo se již tradicí, že v čase, kdy vrcholí Advent a Štědrý den je opravdu za dveřmi, se na určitou dobu vytrácíme od našich předvánočních domácích povinností a uvádíme intenzivněji do pohybu nejen naše kroky, ale i naše srdce. Motorem tohoto našeho počínání je Betlémské světlo.Světlo, které pomocí různých dopravních prostředků putuje ze samotného Betléma (místa, kde se narodil Ježíš Kristus) až do našich lucerniček. Betlémské světlo tradičně přebírají brněnští skauti od rakouských, kteří zabezpečují jeho přepravu letecky přímo z Betléma. Z Brna se rozváží vlakem po celé ČR. V minulých letech, se někteří z nás vydávali do České Třebové, kde přímo přebírali světýlko z vagónu plného okrojovaných skautíků. Letos se rozhořely naše svíce betlémským světlem díky litomyšlským bratrům.
Sešli jsme se tedy 23. prosince ve 13.00 na faře vyzbrojeni lucerničkami a naplněni touhou rozsvítit nejen svíce našich spoluobčanů, ale také jejich úsměvy. Díky hojné účasti jsme vytvořili 9 skupinek (6 pro Dolní Újezd, 2 pro Horní Újezd a 1 pro Jiříkov) a vydali jsme se vstříc novým zážitkům. Letos jsme nemuseli překonávat sněhové závěje, a tak cesta k domovním zvonkům byla snadná. Zazvonit, naladit hlásky na koledu Dej Bůh štěstí a zažehnout pomocí špejle od našeho plamínku svíčku v další domácnosti. Ano, v maličkosti se skrývají velké věci. Forma celé akce je jednoduchá, ale obsah je opravdu hluboký a nepopsatelný. Zvláště když světlo doneseme na místo, kde vládne duch stáří a moudrosti. Přání požehnaných Vánoc a chvilka s nimi strávená je právě pro starší lidi snad tím největším darem, který jim můžeme dát.
I naši členové bydlící na Desné, zprostředkovali toto světlo svým spoluobčanům. Pro světýlko se Luboš Jareš vydal až do České Třebové a pak během akce „Zpívání u jesliček“ (23.12.) si mohl každý zapálit svoji svíci betlémským světlem, které tam tamější skauti z našich řad opatrovali.
Myslím, že můžu mluvit za nás za všechny, pokud budu tvrdit, že tato akce je akcí, která člověka naplní cennými nehmotnými dary.